Milan Balabán

Profesor ThDr. Milan Balabán
Profesor ThDr. Milan Balabán
	Milan Balabán
Narození	3. září 1929; Boratín; Polsko
Úmrtí	4. ledna 2019 (ve věku 89 let); Libice nad Cidlinou ; Česko
Vzdělání	Evangelická teologická fakulta Univerzity Karlovy
Alma mater	Evangelická teologická fakulta Univerzity Karlovy
Povolání	teolog, pedagog, spisovatel, farář, religionista, básník, vysokoškolský učitel a evangelický teolog
Zaměstnavatelé	Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně (od 2015); Českobratrská církev evangelická; Univerzita Karlova
Znám jako	teolog; vysokoškolský pedagog
Ocenění	Medaile Za zásluhy I. stupeň (2002)
Nábož. vyznání	českobratrské evangelické
Choť	Alena Balabánová
Rodiče	Antonín Balabán
Příbuzní	Jan Balabán (synovec); Daniel Balabán (synovec);
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Milan Balabán (3. září 1929, Boratín, Polsko, dnes Ukrajina – 4. ledna 2019, Libice nad Cidlinou, Česko) byl český evangelický teolog, duchovní Českobratrské církve evangelické, religionista a vysokoškolský pedagog.

Životopis

Narodil se v rodině evangelického diakona a učitele náboženství Antonína Balabána v dnešním Polsku, kde otec působil mezi volyňskými Čechy. Po roce 1938 se rodina odstěhovala do Československa. Balabán pak vyrůstal v Myslibořicích, na Hodonínsku zažil odsun Němců.

Po absolutoriu Komenského evangelické bohoslovecké fakulty (KEBF) byl duchovním Českobratrské církve evangelické v Šenově u Ostravy (1. 12. 1952 – 27. 2. 1953), ve Strmilově (1. 5. 1955 – 15. 11. 1966), Semtěši (od 16. 11. 1966) a Praze-Radotíně.

Od 50. let patřil ke sdružení Nová orientace, které kritizovalo poměry nejen v církvi, ale obecně ve společnosti. V roce 1975 byl zbaven státního souhlasu k výkonu duchovenské činnosti a posléze i podepsal Chartu 77. Od roku 1990 působil jako religionista na Evangelické teologické fakultě Univerzity Karlovy v Praze (ETF UK). V roce 1995 byl jmenován profesorem. V říjnu 2002 obdržel státní vyznamenání za zásluhy o Českou republiku.^[3]

Bibliografie

Monografie

Z jeho rozsáhlé bibliografie, která zahrnuje mj. i sbírky básní, jmenujme např. knihy Víra nebo osud (ΟΙΚΟΥΜΕΝΗ, 1993), Hebrejské myšlení (Herrmann, 1993) a Gilgameš (Vyšehrad, 2002).

Moudrost ve Starém zákoně (1989), někdy chybně připisována Karlu Flossmannovi^[4]
Hebrejské myšlení (1993)
Bojovníci a trpitelé (1994), nakl. Eman, ISBN 80-900696-6-5
Hebrejské člověkosloví (1996), nakl. Herrmann & synové
Cesty vzhůru – problematika překladu Žalmu 120-135 (s K. Dejmalovou, 1997), nakl. Oikoymenh, ISBN 80-86005-38-0
Ohlasy Starého zákona v české literatuře 19. a 20. století (s O. Nytrovou, 1997), nakl. Oikoymenh, ISBN 80-86005-41-0
Tázání po budoucím – myšlenkové proudy starého Izraele (s Věrou Tydlitátovou, 1998), nakl. Herrmann & synové
Gilgameš – mytické drama o hledání věčného života (s Věrou Tydlitátovou, 2002)
Nejkrásnější píseň Šalamounova (2002)
Kvete-li vinný kmen (2002), nakl. Kalich, ISBN 80-7017-829-9
Hudba pro pozůstalé (2006), nakl. Torst, ISBN 80-7215-280-7
Biblický třpyt v české poezii (s Olgou Mytrovou, 2007)
Putování k čirému (s J. Trojanem, 2007), nakl. SUSA, ISBN 978-80-86057-44-6
Jímavé portréty biblických žen (2009), nakl. Kalich, ISBN 978-80-7017-122-6
Domov a bezdomoví i jiné zprávy (2009), nakl. Pulchra, ISBN 978-80-904015-5-6
Víra (u) Václava Havla (2009), nakl. Oikoymenh, ISBN 978-80-7298-412-1^[5]
Šepoty a křiky víry (2010), nakl. Pulchra, ISBN 978-80-87377-07-9
Cestami kulhavého Jákoba (2011), nakl. Torst, ISBN 978-80-7215-417-3
Pravěká tanečnice (2011), nakl. Pulchra, ISBN 978-80-87377-32-1

Odkazy

Reference

↑ Zdeněk Nešpor, Zdeněk Vojtíšek, Táňa Klementová, Andrea Beláňová: Malý slovník českých nekatolických náboženských osobností 20. a 21. století. Kalich. 2019.
↑ Český bratr. Česko. Dostupné online.
↑ ARCIBISKUPSTVÍ PRAŽSKÉ. Prezident vyznamenal osobnosti duchovního života [online]. 2002-10-29 [cit. 2010-09-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-03-22.
↑ PAZDERA PAYNE, Petr. O falešných autorstvích a literárních blamážích. Forum24 [online]. 2022-01-14 [cit. 2022-01-19]. Dostupné online.
↑ Milan Balabán o Václavu Havlovi a jeho víře : Dingir, 18. 12. 2021

Literatura

HOBLÍK, Jiří (ed.), Pouštěj svůj chléb po vodě ...: Sborník pro Milana Balabána, Brno: CDK 1999. S. 159 ISBN 80-85959-51-8.
Kdo je kdo = Who is who : osobnosti české současnosti : 5000 životopisů / (Michael Třeštík editor). 5. vyd. Praha: Agentura Kdo je kdo, 2005. 775 s. ISBN 80-902586-9-7. S. 19.
Osobnosti – Česko : Ottův slovník. Praha: Ottovo nakladatelství, 2008. 823 s. ISBN 978-80-7360-796-8. S. 26.
TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : I. díl : A–J. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 634 s. ISBN 80-7185-245-7. S. 40.

Související články

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Milan Balabán na Wikimedia Commons
Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Milan Balabán
Milan Balabán v souborném katalogu Akademie věd ČR
Milan Balabán na webu Filozofické fakulty MU
Milan Balabán na webu Evangelické teologické fakulty UK
Milan Balabán ve Slovníku českých filosofů
Milan Balabán na portálu Paměť národa
Budoucnosti vstříc. Křesťanský teolog v hledáčku Státní bezpečnosti – dokument České televize z cyklu Neznámí hrdinové – Pohnuté osudy (možnost on-line přehrání)

[5bc91648dbd5ef22ea5e4177d79eddd19aa45c2b-1] Zdeněk Nešpor, Zdeněk Vojtíšek, Táňa Klementová, Andrea Beláňová: Malý slovník českých nekatolických náboženských osobností 20. a 21. století. Kalich. 2019.

[abc2b21bb65b56e0d153c314e9ca74953a27aa79-2] Český bratr. Česko. Dostupné online.

[3] ARCIBISKUPSTVÍ PRAŽSKÉ. Prezident vyznamenal osobnosti duchovního života [online]. 2002-10-29 [cit. 2010-09-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-03-22.

[4] PAZDERA PAYNE, Petr. O falešných autorstvích a literárních blamážích. Forum24 [online]. 2022-01-14 [cit. 2022-01-19]. Dostupné online.

[5] Milan Balabán o Václavu Havlovi a jeho víře : Dingir, 18. 12. 2021

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]